Hodně se změnilo od dob dívky co ji znám,
něco jsem ztratil, ale spoustu toho nalézám.
Neříkám jí miláček, říkám jí jak chci,
v hospodě s punkáčema zpíváme si.

Vzpomínky včerejší jsou jako sny mlhavý,
zážitky krásný jsou strašně vzdálený,
polykám pravdu a tak lži vítězí
a to jen proto, že svět je naruby.

Všechny holky co znám jsou takový a jiný nebudou,
krásný a zlý, já je neodmítám, ony to ví.
Prázdý jsou dál, pocity proklínám, ne nejsou veselý,
Snad je to hřích, loď pluje dál a já nemávám.

Unikám davům a mám oči zasněný,
v barevných dálkách hledám svět tajemný.
Vše je jen náhražka, originál zmizel,
tak bourám sám sebe a city vychází ven...