Naplněn žaludek lačných vran,
nebožák do země zadupán.
Ze zvířat prach a zápach těl,
stín smrti vzduchem proletěl.

Kdo předtím věřil, zaplakal,
kde strom byl, nyní jen hrob stál,
s uschlými věnci na kříži
a zhaslou svící za mříží.

Za hloupost králů hřbitovy,
se chmurně v poli tyčí
a vyhořelá stavení,
co dávno nejsou ničí.

Naivní vladař pokynul,
pak sklopil hlavu, oči,
zradil sebe a zradil lid.
Ať kola války se točí.

Zvlhly oči soch andělů,
zaplály kříže kostelů
a za tmy v lese kde není hvězd,
urvaná ruka svírá pěst.

Dávno co naposled zazněl hlas,
vše sfoukl vítr, pohřbil čas,
budoucnost ztratila význam svůj,
z nádherné země zbyl jen hnůj.